Psi mají vynikající čich. Potřebují ho, chtějí-li se zorientovat ve společenském dění ve svém revíru. Stačí, když si přičichnou ke správnému stromu a vědí, který psí soused ho označkoval.
Rovněž dobrý čich mají pravděpodobně i lidé. Namísto psí moči jsou však lepší v rozeznávání vůní kvalitního vína.
Tvrzení o slabém a nepovedeném lidském čichu jsou totiž mýtus. Podařilo se ho vědcům vyvrátit ve studii, kterou zveřejnili v prestižním magazínu Science.
Dva nerozeznatelné pachy
„Začali jsme s experimentem, ve kterém jsme chtěli najít dva pachy, které lidé neumí odlišit – ale žádné takové pachy jsme nenašli,“ přiznal pro magazín The Atlantic hlavní autor výzkumu a neurovědec John McGann. „Vyzkoušeli jsme tedy pachy, které neumí rozlišit ani myši. Ale lidé neměli problém rozeznat i ty,“ dodává neurolog.
McGann studuje čichový smysl u zvířat více než 14 let. Na čich lidí se zaměřil teprve loni. Díval se však všude – do stávajících studií, prověřoval údaje a nořil se do historických spisů o lidském nose. Zůstal překvapen: 150 let staré tvrzení o slabém lidském čichu nedokázal potvrdit. „Tak dlouho se lidé nepozastavili a nezpochybnili toto tvrzení, dokonce ani lidé, kteří zkoumají čich v rámci své práce,“ píše McGann v tiskové zprávě Rutgersovy univerzity v New Jersey.
Stejně dobří jako psi
Faktem je, lidé mají čich stejně dobrý jako ostatní savci, například hlodavci a psi.
Hlavní autor studie John Mcgann
Původním autorem chybné hypotézy o slabém lidském čichu je zřejmě Paul Broca – chirurg mozků a antropolog, který žil v devatenáctém století.
Tvrdil, že lidský čich prostě nemůže být tak dobrý jako čich jiných savců. Lidé mají až velmi malý čichový bulbus – část mozku zodpovědnou za čich – v porovnání s velikostí ostatních částí mozku.
V posledních letech začali podobnou myšlenku šířit i někteří genetici. Jejich studie ukázaly, že krysy mají geny pro téměř tisíc druhů receptorů, které v nose reagují na vůně. Lidé jich mají „jen“ čtyři sta.
„Někteří vědci se nechali chytit do pasti čísel,“ zdůrazňuje však McGann. „I 400 druhů receptorů je přece stále dost.“
Lidové moudrosti a mnohé učebnice dosud uváděly, že člověk dokáže pomocí receptorů rozlišit asi deset tisíc různých pachů. Ve skutečnosti jich rozpozná mnohem víc – asi bilion.
„Faktem je, že lidé mají stejně dobrý čich jako ostatní savci, například hlodavci a psi,“ vysvětluje McGann.
Čich ovlivňuje psychiku i zdraví
I když vůně nevidíme, všechny jsou složeny z drobných molekul. Čím více molekul, tím výraznější vůně nebo zápach. Molekuly se dostanou do nosu, dotknou se čichových receptorů na povrchu čichových nervů a ty do mozku odešlou informaci o pachu.
„Umíme odhalit a rozlišit mimořádný rozsah pachů, na některé pachy jsme dokonce citlivější než hlodavci a psi. Jsme schopni sledovat stopu pachu. A vůně ovlivňují i naše chování,“ píše McGann ve studii.
Vůně i pachy mohou u lidí vyvolávat vzpomínky, emoce a tvarovat vaše vnímání světa.
Někdy si nemusíte uvědomovat, jak důležitou roli hraje čich ve vašem životě: rozhoduje, jak vnímáte druhé lidi, jakého si vyberete partnera a pomáhá vám vybrat si, co chcete jíst.
Jeho ztráta by neovlivnila jen sociální život, ale také zdraví.
„Některé výzkumy naznačují, že ztráta čichu může být začátkem problémů s pamětí a nemocí, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba,“ vysvětluje McGann v tiskové zprávě.
„Jedna z nadějí je, že lékařský svět začne chápat důležitost čichu a jeho ztráty.“
Zdroj: tech.sme.sk
